Fulltextové vyhledávání

Je nutné nainstalovat Flash player

Přírodovědci se v Kraslicích sešli na jubilejním semináři



CIMG7174.JPGJubilejní, desátý ročník přírodovědného semináře se uskutečnil 10. září v Kraslicích. Uspořádal ho odbor životního prostředí Městského úřadu Kraslice. Několik desítek odborníků i laické veřejnosti se sešlo v místním kulturním domě, aby vyslechli blok přednášek. Úvod patřil už tradičně geologovi Petru Rojíkovi, který vysvětlil, jak je to s krušnohorskými sopkami, a proč se země pod Kraslickem tak často třese. Jaroslav Michálek ze sokolovského muzea představil nejzajímavější ze tří desítek památných stromů na Kraslicku. Zoolog Karlovarského muzea Jan Matějů se zabýval výskytem raků. Podle jeho výzkumů se na Kraslicku vykytuje pouze rak říční a to na třech lokalitách. Pavel Krásenský z Oblastního muzea v Mostě představil své unikátní makrofotografie hmyzu velkého jen několik milimetrů, když mluvil o bezobratlých žijících v kraslických mokřadech. Přírodovědec muzea v Sokolově Petr Uhlík pak ukázal také makrofotografie, na kterých byly tentokrát zachycené lišejníky rostoucí na tisovských haldách. Biolog Vladimír Melichar se zabýval sklepy bývalých domů v zaniklých vesnicích a ukázal, že tu žijí noví obyvatelé – netopýři, jezevci nebo lišky. Jan Sychra z Masarykovy univerzity v Brně spolu s Jiřím Hejkalem, vedoucím odboru životního prostředí Městského úřadu Kraslice představili několik živočichů, jejichž existence na Kraslicku teprve čeká na jasné prokázání.

Odpolední exkurze vedla na nově vyhlášenou přírodní památku Tisovec. „Jde o unikátní, mimořádně rozsáhlé suché vřesoviště, které se vytvořilo na místě dřívější lidské činnosti. Kamenné sutě jsou totiž vytvořené vysypáváním hlušiny v dobách, kdy v této lokalitě byly rudné doly,“ vysvětlil Jiří Hejkal. „Žijí tady vzácní vřesomilní bezobratlí a vyskytují se tu velmi vzácné pozemní lišejníky, které potřebují právě horniny s vysokým obsahem kovů. Mohu říct, že podobné prostředí stejného rozsahu v České republice nenajdeme.“

Zajímavostí je, že nejde o biotop vzniklý přirozenou cestou, ale lidskou činností. „Na tisovských haldách je vidět, jak si příroda přizpůsobí člověkem vytvořenou krajinu. Díky dolování se na povrch dostaly horniny bohaté na kovy, které jsou jinak ukryté v nitru země,“ doplnil Petr Rojík. „Z dnešního pohledu jde vlastně o skládku toxického odpadu, protože jde o horniny, které, kromě jiného, obsahují arsen. I proto haldy tak pomalu zarůstají.“

CIMG7168.JPG CIMG7171.JPG


Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

Napište nám

Vámi zadané osobní údaje budeme zpracovávat my a to pro možnost vám odpovědět. Bližší informace naleznete v zásadách zpracování osobních údajů.

logo smok 9 listu[1].pngLogo DSMOK