Fulltextové vyhledávání

Je nutné nainstalovat Flash player

Aktuality z MR


Jindřichovice chystají pálení čarodějnic a stavění májky

2017 čarodějnice.png

 



Starostové z Kraslicka jednali o stavu silnic s náměstkem hejtmanky pro dopravu

foto 3.JPG

Jednání předcházel tříhodinový výjezd náměstka hejtmanky Martina Hurajčíka do terénu  v doprovodu starostů po mikroregionu Kraslicka. Této první části se zúčastnili i zástupci Krajské správy a údržby silnic Karlovarského kraje – technický náměstek Petr Šťovíček a správní náměstkyně  Martina Svojtková. Tématem byl neuspokojivý stav krajských silnic nižších tříd, snaha demonstrovat nespokojenost obyvatel Kraslicka s rozbitými vozovkami a přesvědčit zodpovědné orgány, aby při plánování velkoplošných oprav věnovaly mikroregionu větší pozornost. 

 

Největší část jednání věnovali starostové problému lesnických společností, které se svými těžkými nákladními auty naloženými dřevem ničí místní komunikace. Starosta Přebuzi Martin Bruoth chápe, že Karlovarský kraj nemá dost peněz na opravy všech silnic. Vyčítá ale kraji, že nepečuje řádně o svěřený majetek – o vozovky. Silnice, které bylo ještě nedávno možné nouzově záplatovat, se zničené po těžbě dřeva dají už jen zbrousit a položit znovu. Vadí mu také, že auta svozových společností při nakládání dřeva beztrestně blokují silnice.

 

Podle náměstka hejtmanky Hurajčíka jde o záležitost, kterou nevyřeší kraj na své úrovni. Problém je třeba přenést například prostřednictvím poslanců na vládní úroveň. Doporučuje také volat v takových případech Policii ČR a zdokumentované případy poslat Krajskému úřadu Karlovarského kraje. Ten si vyžádá informace i z ostatních obcí s rozšířenou působností a začne se stížnostmi seriózně zabývat. Buď budou lesnické společnosti na opravy poničených cest přispívat, nebo by po nich neměly jezdit. Martinu Hurajčíkovi ale zatím od obcí chybí v tomto smyslu zpětná vazba.

 

Starostové si nejsou jistí, kdo má nést zodpovědnost – zda Lesy ČR, které porost k těžbě prodávají, nebo v konečném důsledku soukromé těžařské firmy. Podle úvah některých starostů by firmy ve smlouvách měly mít vyjmenované povolené svozové trasy a obce by o těchto trasách a svozových časech měly být předem informovány. Náměstek hejtmanky souhlasí, je třeba zavést jasná pravidla. Starosta Bublavy Igor Jirsík konstatoval, že svozové firmy vozí nelegálně dřevo i přes bublavský turistický hraniční přechod. Přebuzský starosta Martin Bruoth upozornil, že jde jen o začátek problému, protože těžba dřeva v této části Krušných hor se bude postupně rozšiřovat.

 

Karlovarský kraj má na opravy rozsáhlé sítě 1800 kilometrů silnic ročně jen asi 70 mil. Kč a od státu dostal na tyto účely letos jen 112 místo očekávaných 130 milionů Kč. Otázkou podle M. Hurajčíka je, jak přinutit lesnické společnosti, aby daly silnice do původního stavu nebo aby na rekonstrukce přispívaly. Starostové navrhují, aby kraj požádal Policii ČR o zvýšený dohled. M. Hurajčík nechá zpracovat metodiku, jak by měl kraj v této souvislosti řešit v odvolacím řízení přestupky. V některých úsecích je podle něho možné se souhlasem policie nainstalovat pevné fyzické zábrany, aby tudy dlouhé těžké kamiony se dřevem neprojely.



Den s Besipem a složkami IZS si v Rotavě užily stovky dětí i veřejnost

IMG_4422.JPG

Téměř pět set dětí ze základních a mateřských škol z celého Kraslicka se ve středu 12. dubna dopoledne zúčastnilo Dne s Besipem a složkami IZS v Rotavě. Odpoledne si pak mohla nejrůznější vystavenou záchranářskou techniku prohlédnout na rotavském hřišti i široká veřejnost.

„Je skvělé, že se vůbec poprvé podařilo akci uspořádat pro školáky z celého mikroregionu. Dozvěděli se od záchranářů spoustu novinek, zajímavostí a také si připomněli, jak se chovat a chránit v silničním provozu. Záštitu nad akcí převzali hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová a její náměstek Petr Kubis,“ řekla starostka Rotavy a předsedkyně Dobrovolného svazku měst a obcí Kraslicka Iva Kalátová.

Velký zájem poutala technika Hasičského záchranného sboru Karlovarského kraje a sboru dobrovolných hasičů – cisternové stříkačky a třicet metrů vysoká výsuvná plošina, ze které  spektakulárně slaňovali členové Horské služby Bublava. Služební auta, motocykl a terénní čtyřkolku předvedla dětem také Policie ČR. U dalšího z řady stanovišť si děti zopakovaly základy první pomoci.

Školákům se líbila práce policejního psovoda, jenž v ukázce hravě zneškodnil pachatele. Zájem budili rovněž vodní záchranáři, sanitka zdravotnické záchranné služby a stan Besipu, který se tímto způsobem soustřeďuje na prevenci bezpečnosti silničního provozu. Větší děti Besip zábavnou formou vyzkoušel ze znalosti dopravních značek, za odměnu je nechal řídit na simulátoru a na dalším simulátoru nárazu předvedl, jak je důležité být v autě připoutaný.      

Den s Besipem a IZS v Rotavě pořádalo město Rotava a kromě místní školy a školky se ho zúčastnili školáci z Oloví, Jindřichovic a Kraslic.



Další skvělý víkend slibuje počasí pro běžkaře na Kraslicku

bublavsky-okruh-2016-01b.jpg

Další úžasný víkend slibuje počasí pro natěšené běžkaře na Kraslicku. Připraveny jsou desítky kilometrů strojově upravených značených bílých stop. Lyžaři mohou, jak už si mnozí zvykli, využít například Bublavský okruh, okruh kolem Tisovce, stopy v okolí Přebuzi a samozřejmě Krušnohorskou lyžařskou magistrálu z Bublavy směrem na Boží Dar. Mapy s trasami lyžaři najdou například na stránkách Dobrovolného svazku měst a obcí Kraslicka nebo na webu krusnehoryaktivne.cz. Pro Dobrovolný svazek měst a obcí Kraslicka úpravu stop zajišťuje německý partner VSC Klingenthal, Horalský spolek Přebuz, provozovatelka skiareálu ve Stříbrné Dana Izáková a První Krušnohorská o. p. s.. Finančně se na úpravě tras podílejí členové Dobrovolného svazku měst a obcí Kraslicka, Karlovarský kraj a město Sokolov.



Běžkařské stopy na Kraslicku budou o víkendu upravené

KLM-bublava-rolava-2015-02a.JPG

Dobrá zpráva pro natěšené běžkaře: Po vydatném sněžení si o víkendu poprvé v sezoně mohou užít na Kraslicku a v celých Krušných horách svezení ve strojově udržovaných značených stopách. Dobrovolný svazek měst a obcí Kraslicka pro ně ve spolupráci s partnerskými subjekty připravuje například  „bruslařský“ okruh kolem vrchu Tisovec (jižně od rozhledny Bleiberg nad Bublavou), nenáročný Bublavský okruh nad statky (na pastvinách západně od obce Bublava) a kilometry stop a okruhů v okolí Přebuzi.  A samozřejmě západní úsek Krušnohorské lyžařské magistrály, která z Bublavy vede na Rolavu, Jelení a dál směrem na Boží Dar. Nástup do magistrály na Bublavě najdou lyžaři severovýchodně od středu obce – „U vysílače“. Mapy běžkařských tras si mohou příznivci běžeckého lyžování prohlédnout i na webových stránkách Dobrovolného svazku měst a obcí Kraslicka nebo na velkoplošných tabulích přímo v terénu. Svazek na úpravě stop spolupracuje s Horalským spolkem Přebuz, VSC Klingenthal, Danou Izákovou (provozovatelka skiareálu ve Stříbrné), První Krušnohorskou o. p. s. a se Ski Bublava. Na financování strojové úpravy běžkařských stop na Kraslicku se solidárně podílejí členské obce svazku, Karlovarský kraj a město Sokolov.



Svazek přispěl na záchranu památky v Šindelové 90 tisíci korunami

Šindelová - Vysoká pec 2.JPG

Dotaci více než 90 tisíc korun poskytl Dobrovolný svazek měst a obcí Kraslicka na záchranu ojedinělé technické památky – vysoké pece v Šindelové. „Na mimořádný příspěvek v přesné výši 90 305 korun se prostřednictvím Svazku složilo šest členských měst a obcí – Kraslice, Rotava, Jindřichovice, Bublava, Stříbrná a Přebuz. A to solidárně podle počtu svých obyvatel, jak je ve Svazku dobrým zvykem. Rozhodla o tom jednotlivá městská a obecní zastupitelstva. Rotava přispěla Spolku na záchranu hutě v Šindelové přímo,“ uvedla předsedkyně Svazku Iva Kalátová.

Spolek za zachování hutě v Šindelové se s žádostí o finanční podporu obrátil na Dobrovolný svazek měst a obcí Kraslicka letos v květnu s tím, že by prostředky rád použil na pokračování záchrany památky. Konkrétně na stabilizaci jejího tělesa, dozdění štítů a částečné zastřešení. Starostové žádost se vstřícným stanoviskem projednali na červnové valné hromadě za účasti místopředsedy Spolku Otakara Miky. Ten vysvětlil, že Spolek se majitelem chátrajících zbytků vysoké pece stal za složitých okolností s cílem jednu z nejohroženějších českých průmyslových pamětihodností zrevitalizovat. Rozpočet první záchranné etapy se odhaduje přibližně na 1,5 milionu korun, celkový rozpočet sahající do dalších let pak na 17 milionů. Po ukončení akce Spolek plánuje předat bývalou huť obci Šindelová.

Je to už téměř dvě stě let, co se hrabě Nostic rozhodl na svém panství v Krušných horách postavit vysokou pec na zpracování tehdy žádané železné rudy. Příhodné místo, včetně dostatku potřebných surovin, pro svoje - na svou dobu kolosální - technické dílo nalezl u obce Šindelová. Kulturní památka vysoká pec v Šindelové dokumentuje starší vývojové stadium výroby železa. Je posledním významným hmotným důkazem existence hutnictví v Krušnohoří. První zmínky o železářských hamrech v Šindelové se objevují už ve 14. století. Dochovanou vysokou pec založila v roce 1839 šlechtická rodina Nosticů. Továrnu tvořila pec, válcovny plechu, kalírny a hamr. K pohonu se používal parní stroj. Na konci 20. let 20. století zaměstnávala asi 920 lidí. Slévárna fungovala do roku 1945. Později se správcem stal státní statek, objekty chátraly, mnohé byly zbořeny. Zachovalo se jen torzo pece z pískovcových kvádrů s výškou šest metrů nad úrovní terénu.

Příspěvky měst a obcí na záchranu bývalé hutě v Šindelové:

Kraslice             - 50 175 Kč

Rotava              - 30 000 Kč

Jindřichovice   -     3469 Kč

Stříbrná            -     3287 Kč

Bublava            -     2857 Kč

Přebuz              -       517 Kč



Do Jindřichovic na Svatohubertskou mši s trubači

Svatohubertskou mši pořádá v sobotu 5. listopadu od 15 hodin obec Jindřichovice v kostele sv. Martina. Celebrovat ji bude plzeňský biskup Tomáš Holub spolu s páterem Peterem Fořtem. Své umění předvedou trubači z Kladské, komorní sbor Rosa Coeli, sokolník s vábiči a návštěvníci se mohou svézt koňským spřežením. Zváni jsou všichni přátelé přírody a myslivosti.



Na koncert slovinského kytaristy do Rotavy

Koncert slovinského kytaristy Paula Batta, jehož blues má co říct, se koná v sobotu 24. září od 20 hodin v sálu Slovanského domu v Rotavě. Od roku 2009 Batto odehrál více jak 900 koncertů ve 14 zemích zemích. V Rotavě jej doprovodí český pianista Ondřej Kříž.

Paul Batto je zpěvák a kytarista narozený v roce 1967 ve slovinské Lublani. V roce 1987 odešel do Švýcarska a deset let se věnoval hlavně gospelové muzice. Od konce 90. let intenzivně koncertuje po celé Evropě. Vystupuje sólově, ale vede i vlastní bluesovou kapelu, hostuje s jazzovými trii a swingovými orchestry. Zpívá blues, gospel a jazz. Natočil několik autorských desek, poslední z nich je uznávaná Lonesome Road z roku 2014.

Paul Batto, Ondřej Kříž.png



Rotava zve na zábavný Prázdninový den pro všechny

Zábavné sobotní odpoledne stráví všichni, kteří přijdou 23. července do zahrady a sálu Slovanského domu v Rotavě. Kulturní a informační centrum města Rotava pro ně za symbolické vstupné 30 korun připravilo od 15 hodin mix pěveckých a divadelních představení, vystoupení dvou kapel. Zároveň si děti zatančí na diskotéce, opečou vuřty a zkusí si vyrobit travnatého skřítka či papírové loutky.     

plakát - prázdninový den Rotava.jpg



Připravuje se Krušnohorská cyklistická magistrála

Novou trasu Krušnohorské cyklistické magistrály připravuje Karlovarský kraj. Má provést cyklisty co nejbezpečněji po vhodných cestách a s co nejmenším převýšením od Chebu až po Boží Dar, kde naváže na podobnou stezku v ústeckém regionu. Kraj nechal zpracovat územní studii magistrály a výsledkem je návrh trasy dlouhé 97 kilometrů, jež zahrnuje v různých úsecích dalších 22 možných variant. Města, obce a další dotčené instituce mohou do 29. července vedení krušnohorské cyklomagistrály připomínkovat.

Cílem je vytipovat, dobudovat a vyznačit pro cyklisty co nejpříjemnější trasu napříč Krušnými horami, která by se mohla stát obdobou oblíbené stezky podél řeky Ohře. Studie se stane podkladem pro nové a pozměňované územní plány. Její tvůrci měli za úkol zhodnotit vedení současné cyklotrasy č. 23, která vede hlavně po silnicích, a přijít s lepší a bezpečnější variantou. Ta je plánována po silnicích jen výjimečně a snaží se zároveň zavést cyklisty i na turisticky zajímavá místa.

Krušnohorská magistrála začíná na Chebsku u vodní nádrže Skalka v nadmořské výšce 444 metrů a postupně šplhá až k vrcholu Klínovce, který leží o rovných 800 metrů výše. Prochází například Skalnou, Plesnou, Luby, Kraslicemi, Bublavou a přes Rolavu, Jelení, Horní Blatnou, Ryžovnu a Boží Dar dojde do Loučné pod Klínovcem. V návrhu se objevují i návaznosti na cyklotrasy v Německu a  odbočka cyklomagistrály z Plesné přes Bad Brambach do Aše.          




Kalendář akcí

Mo Tu We Th Fr Sa Su
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

Napište nám